Milé sestry, bratři a přátelé,
zveřejňujeme osobní dopis ředitele Adry Radka Špinky ohledně současné uprchlické krize. Je to nejen prohlášení ředitele církevní a humanitární organizace, ale zároveň vyznání našeho bratra v Kristu, které poodhaluje souvislost našeho postoje v dané situaci s křesťanskou vírou a poselstvím Bible. Současně také přikládáme tematický leták, který v Adře vytvořili k volnému použití na sborovou nástěnku, web, zpravodaj, případně i dalším způsobem.
Zde je dopis:
Sestry a bratři,
máme za sebou horké letní dny, které vystřídal barevný podzim. Školáci a studenti nastoupili do škol, na zahradách a polích sklízíme plody úrody. Zdálo by se, že vše plyne tak, jak má. Pro statisíce lidí se však léto stalo jejich křižovatkou života. Čekalo je zásadní rozhodnutí, zda opustit své domovy, své blízké, kulturu a důvěrně známé prostředí. Několik let trvající válečná situace, která se ještě přiostřila, přinutila tamní obyvatele volit mezi dvěma nezáviděníhodnými možnostmi: nejistotou v nebezpečné zemi a nejistotou v neznámé zemi.
V zemích střední a západní Evropy vzbudily zástupy běženců rozporuplné emoce a názory, ve většině lidí vyvolaly strach a obavy. Jakkoliv mohou být tyto reakce pochopitelné a podložené některými dosavadními zkušenostmi s uprchlíky, jejich náboženským vyznáním, zvyky apod., je potřeba do jádra našich názorů a rozhodování “umístit” nikoliv Strach, ale “silnou Trojici”: Boha, Ježíše a Ducha svatého. Jedině tak budeme mít ty správné základy pro rozhodování – “…vždyť Bůh nám nedal ducha strachu, nýbrž Ducha síly, lásky a rozvahy”. Ježíš měl sám konkrétní zkušenosti s potřebnými, trpícími lidmi, kterým neváhal pomoci, navzdory nesouhlasným názorům a postojům jiných. “Jeho srdce bylo pohnuto lítostí….” Chtěli bychom v evangeliích číst, že srdce lidí, které Ježíš uzdravil, byla naplněna vděčností a přijatá milost v zachráněných lidech způsobila touhu po dobrém a příkladném životě. Ale nestávalo se tak. Např. poměr vděčných a nevděčných uzdravených malomocných činil 1:9. Ježíš viděl do srdcí lidí, věděl, že většina z nich za záchranu života ani nepoděkuje, a přesto se rozhodl jim pomoci. Co tím chci říci?
- Nedejme se v současné náročné době ovládat strachem, médii a názory lidí, jejichž středem života není Ježíš Kristus.
- Sledujme situaci, ale pamatujme, že Bůh nám nedal ducha strachu, ale Ducha síly, lásky a rozvahy.
- Ježíš Kristus přišel na tuto zemi, aby sloužil – a na tomto příkladu se pro nás nemění nic ani dnes.
- Dovolme našim srdcím, aby byla pohnuta lítostí, a služme. Neočekávejme však automatickou vděčnost za naše činy, bylo by to slušné, povzbuzující, ale ani Pánu Ježíši se tohoto zadostiučinění nedostalo.
- Hodnocení toho, kdo a jak si naši pomoc skutečně zasloužil a dobře s ní naložil, nechejme na Pánu Bohu. Tito lidé se budou zodpovídat za své činy a my zase za své.
- …”Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.”… Žalm 95, 7-9
Stále vděčné otevřené srdce pro milost a soucit s potřebnými až do příchodu Páně vám přeje
Radomír Špinka (ředitel ADRA)
Zde je přiložený tématický leták.