V sobotu 15. 11. 2014 bychom chtěli prožít společný závěr již tradičního modlitebního týdne jako bohoslužbu vděčnosti. Tuto neděli jsme společně přemýšleli nad dvěma rozdílnými biblickými příběhy. Nad Ábelem a Henochem. Oba důvěřovali Hospodinu. Ábel se díky tomu dočkal nenávisti od bratra, který ho pak zabil. Henoch se naopak se smrtí nesetkal a byl vzat k Bohu. To jsou paradoxy života s Bohem. Henoch Bohu důvěřoval v životě, Ábel mu naopak důvěřoval ve smrti. Nemůžeme očekávat, že díky víře v Boha se nám v životě povede jen dobře. Pokud by naše víra byla založena na spekulacích a prospěchářství, hloubka vztahu s Bohem by se velmi rychle ztratila. Víra nám však pomáhá mít v životě nadhled, který potřebujeme i pro těžká údobí našeho života. Vždyť Kristus žil na této zemi a rozumí každému trápení.
Sobotní bohoslužbu prožijeme praktickým způsobem: nebudeme si o víře jen číst, ale podělíme se o to, co jsme sami jako křesťané s Bohem prožili. Poděkujeme mu za to, co se v uplynulém roce povedlo, ale třeba i za to, kdy se nedařilo. Můžeme poděkovat slovy, žalmem, zavařeninou, něčím ze zahrádky (k jídlu či pro krásu), napečenou dobrotou, nebo peněžitou částkou v obálce…. To všechno chceme Bohu pomyslně položit na oltář. Těším se na to, že spolu prožijeme požehnané chvíle. Všichni jste zváni.
Martin Žůrek, kazatel